Použití ROMky nebo její obšlehnutí není jedniný způsob, jak testovat klávesy. Celý článek »
7.díl: Klávesnice, pokračování
Assembler
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 7.díl: Klávesnice, pokračování
Úno 182005
Úno 092005
Pro napsání první samostatné aplikace nám ještě schází si vysvětlit, jak funguje vstup od uživatele: z klávesnice. Jestli jste četli Assembler a ZX Spectrum 1, tak dnešní díl nepřinese nic nového, většinou budu čerpat z této publikace a nakonec si ukážeme na ROM nezávislý program na čtení klávesnice, který je v MDOS3. Celý článek »
Úno 032005
Před dalším dílem o klávesnici si musíme vysvětlit princip přerušení, k čemu slouží a jak jej využít. Celý článek »
Led 272005
Už jsme se naučili psát písmenka, už známe organizaci videoram, takže se můžeme pustit do něčeho zábavnějšího: psaní celých textů. Celý článek »
Led 212005
V dnešnom diely si ukážeme, ako je organizovaná videoram a a ko sa s ňou pracuje. Popíšeme si niektoré rutiny na prácu s adresami vo videoram a tiež prevody súradníc na adresy vo videoram. Taktiež bude dobré, keď si zoženiete tabuľky adries videoram. Nájdete ich napr. v ZXM 6/1994 alebo na adrese http://nairam.sk/vram.pdf. Celý článek »
Led 092005
Vidíte, že použití programů z ROM nemusí být zrovna to pravé ořechové, proto si ukážeme vlastní program na tisk znaků, který si můžete ještě nějak vylepšit. Výhoda je třeba v tom, že se nemusíme starat o otevírání správného kanálu nebo si můžeme definovat vlastní font a nemusíme být odkázání na font v ROM.
Vyzkoušejte tento základní prográmek a studujte rozdělení obrazovky:
cpu z80undoc
relaxed on
org 25000
ld hl,16384 ;nastav pozici
ld (POZICE),hl ;uloz ji do promenne
ld a,'A' ;znak A
call znak ;vytiskni
ld a,'B' ;znak B
call znak ;vytiskni
ret ;vrat se
ZNAK sub 32 ;odecti tak aby znak byl od nuly
ld l,a ;pismenko je nyní v HL
ld h,0 ;horni byte na nula
add hl,hl ;nasob 2x
add hl,hl ;nasob 4x
add hl,hl ;nasob 8x
ld de,FONT ;adresa fontu
add hl,de ;adresa predlohy pismenka = font + (8*(znak-32))
ld de,(POZICE) ;adresa pozice na obrazovce
push de ;musi byt presne v atributu
ld b,8 ;smycka s 8 pruchody
znak1 ld a,(hl) ;vezmi predlohu znaku
ld (de),a ;dej ji do obrazovky
inc hl ;pozun se na dalsi byte predlohy
inc d ;posun se o byte dolu
djnz znak1 ;opakuj 8x - vykresli cele pismenko
pop de ;vyzvedni adresu pozice
inc e ;posun ji o jeden znak vpravo
jr nz,znak2 ;pokud neni prekrocena tretina, tak je to OK
ld a,d ;vyssi bajt adresy do A
add a,8 ;pricti tretinu obrazovky
ld d,a ;a dej ji zpet
cp 88 ;pokud by presahla treti tretinu,
jr c,ZNAK2 ;nepresahne, skok
ld d,64 ;tady presahne, tak nastav prvni tretinu
ZNAK2 ld (POZICE),de ;uloz pozici na priste
ret ;navrat zpet
POZICE dw 16384 ;zde se uklada pozice
FONT equ 15616 ;zde je definovan font
Jesti tedy někdo touží po vlastním fontu, musí si jej nakreslit (třeba v Art studiu) a ve zdrojáku na něj odkázat třeba: FONT binclude font.bin nebo jej může mít definován jako blok čísel pomocí db, asi takto:FONT db 0,60,66,….
Zde se hodí vysvětlit, jak jsme došli k adrese, kde je uložena předloha toho konkrétního písmenka: Na adrese 15616 začíná předloha znaku “ “ (mezera). Tento znak má kód 32 (dekadicky). Každé písmenko má 8 bajtů dlouhou předlohu, tedy musíme od písmenka odečíst číslo 32 (aby se to vyrovnalo), vynásobit 8x a přičíst 15616.
Tento prográmek je možné ještě vylepšit. třeba výpočet adresy předlohy by šel zkrátit tak, že se nebude odečítat 32 a místo adresy FONT se zadá FONT-(32*8). Program tiskne tak, že to, co bylo na obrazovce jako podklad, se smaže a písmenko se vykreslí. Toto by se dalo taky velice snadno zařídit:
ld b,8 ;smycka s 8 pruchody
znak1 ld a,(de) ;vezmi byte z obrovky
or (hl) ;pridej k nemu predlohu
ld (de),a ;dej to vsechno do obrazovky
inc hl ;pozun se na dalsi byte predlohy
inc d ;posun se o byte dolu
djnz znak1 ;opakuj 8x - vykresli cele pismenko
Zkuste instrukci or (hl) nahradit xor (hl) nebo and (hl).
Taky vidíme, že zadání polohy na obrazovce není nic moc. Zadávat přímou adresu a navíc tak, aby byla vždy do atributu není zrovna to pravé. Takže zkusíme někde vyšťourat program, který nám adresu vypočte podle souřadnic (řádek,sloupec) zadaných v registrech b a c (b=řádek 0-23, c=sloupec 0-31):
ADRSET ld a,c ;sloupec
add a,a ;nasob 8x
add a,a
add a,a ;dostaneme pixelovou pozici
ld c,a
ld a,b ;radek
add a,a
add a,a
add a,a ;opet pixel
call $22B0 ;prepocet pixelovych souradnic na adresu v pameti
ld (POZICE),hl ;uloz do promenne
ret
Takze volani programu by mohlo vypadat asi takto:
START ld b,10 ;b=radek, c=sloupec
ld c,5 ;nebo kratsi zapis (ld bc,10*256+5)
call ADRSET ;nastav pozici
ld a,'A' ;znak k vytisteni
call ZNAK ;vytiskni
ret
Další vychytávkou by mohlo být nastavení barev. Musíme tedy adresu atributu na obrazovce vypočítat. Počítání je celkem jednoduché, dolní byte adresy se nemění, horní upravíme na číslo třetiny a k němu přičteme horní byte adresy začátku atributů ($5800).
ATTRIB ld hl,(pozice) ;precti adresu pozice
ld a,h
sub $40 ;posunuti pocatku adresy do nuly
rrca ;deleni 8
rrca
rrca
and 3 ;v A je nyni cislo tretiny
add a,$58 ;posun do attributu
ld h,a ;do vyssiho bajtu, nizsi je stejny
ld a,(COLOR) ;uloz do promenne
ld (hl),a
ret
COLOR db 0
Úprava programu je pak asi taková, že po vykreslení znaku (po instrukci djnz znak1 napíšte call ATTRIB a je to hotové.
Domácí úkol bude dnes o hodně složitější a budu trvat na tom, aby jej alepoň někdo, kdo měl zájem na tomto seriálu, splnil. Rutina ZNAK umí tiskat do attributových souřadnic. Navrhněte řešení, které by umělo tiskat písmenko s dvojitou výškou do libovolné polohy po ose y (po ose x ne, to by vyžadovalo mnohem více prostoru). Tedy tak, abych programu ADRSET zadal číslo řádku od 0 do 184 a číslo sloupce od 0 do 31 a on dokázal na tuto pozici znak vytisknout (bez atributů). A aby to nebylo zas tak složité, napíši sem rutinu, která posune registr de o bajt níže v obrazovce, nehledě na její rozložení třetin.
DOWNDE inc d ;posun v ramci textoveho radku
ld a,d ;je jednoduchy
and 7 ;neni-li prekrocen
ret nz ;vrat se zpet
ld a,e ;prechod mezi textovymi radky
add a,32 ;pokud pri pricitani dojde k preteceni
ld e,a ;je to signal, že doslo k prechodu
ld a,d ;mezi tretinami
jr c,DOWNDE2 ;hotovo a tedy odskok
sub 8 ;jeste zbyva uprava horniho bytu
ld d,a ;pri prechodu mezi tretinami
DOWNDE2 cp 88 ;test opusteni obrazovky
ret c ;nedoslo, navrat
ld d,64 ;doslo, uprav na zacatek
ret ;navrat
O splnění úkolu mě informujte mailem a poštete mi zdrojový kód řešení.
Led 022005
Takže začínáme nový seriál a vynecháme popisy instrukcí, ty už jste si nadrtili z jiných publikací a začneme něčím jednoduchým. Zkusíme vytisknou znak a pak zkusíme celý text.
Nejjednodušší metoda, jak dostat na obrazovku znak je použití ROMky. Na to slouží rutina na adrese 16 (#10). Tuto rutinku voláme rst 16.
Příklad
ld a,"A"
rst 16
Nevýhoda této metody je, že ke svému běhu potřebuje systémové proměnné Basicu. Pro nenáročné programy je to v pohodě, ale pro programy, které využívají celou RAMku, je to nevýhoda.
rst 16 lze posílat i řídící kódy, které ovlivňují polohu a barvu textu. Nejříve předejte pomocí rst 16 řídící kód a pak jeho parametr. Ukázky budou v příkladech.
6 – posune kurzor na další pozici
8 – kurzor doleva
9 – kurzor doprava
10 – kurzor dolu
11 – kurzor nahoru
13 – ENTER
16 – INK
17 – PAPER
18 – FLASH
19 – BRIGHT
20 – INVERSE
21 – OVER
22 – pozice textu
23 – TAB
Ještě než začnete obrazovku plnit znaky, musíme si říci, jak je obrazovka pro rst 16 rozdělena: obrazovka má 24 řádek a 32 sloupců, avšak řádky jsou rozděleny na 2 kusy. První část je 22 řádek a je to kanál 2 a další 2 řádky (editační) je kanál nula. Před prvním použitím kanálu je třeba jej otevřít:
Příklad
START ld a,2 ;číslo kanálu
call $1601 ;otevřít
ld a,22 ;řídící kód
rst 16 ;pošli
ld a,10 ;číslo řádku
rst 16 ;pošli
ld a,20 ;číslo sloupce
rst 16 ;odešli
ld a,'A' ;znak
rst 16 ;už ho konečně vytiskni
ret
Pokud budeme chtít psát znaky do editační oblasti, musíme otevřít kanál nula. Podobně se to dělá v Basicu příkazem PRINT #0;AT 0,0;“pokus“.
START xor a ;číslo kanálu
call $1601 ;otevřít
ld a,22 ;řídící kód
rst 16 ;pošli
ld a,1 ;číslo řádku
rst 16 ;pošli
xor a ;číslo sloupce
rst 16 ;odešli
ld a,18 ;kód pro nastavení FLASH
rst 16 ;pošli
ld a,1 ;nastav 1
rst 16 ;pošli
ld a,'A' ;znak
rst 16 ;už ho konečně vytiskni
ret
Pokud již máme otevřen kanál 2 a otevřeme kanál 0, kanál 2 bude uzavřen. Zkrátka rst 16 je vhodné tam, kde nám stačí jen prvních 22 řádek.
Protože rst 16 je v ROM, je třeba, aby registr iy ukazoval na 23610, tedy do oblasti systémových proměnných. Pomoci nich je možné taky ovlivnit barvu výsledného znaku, pokud potřebujete totálně překopat barvy tak, že by to zabralo 10 řídících kódů, lze toto nastavit jediným POKE. Tato proměnná se nazývá ATTR-T a je: 23695. Vzoreček pro výpočet hodnoty je takto: 128*FLASH+64*BRIGHT+8*PAPER+INK (pro černý inkoust a bílý papír je to 7*8+0=56).
Příklad
START ld a,2
call $1601
ld a,242
ld (23695),a
ld a,'A'
rst 16
ret
Vidíte, že je to o mnoho jednodušší, než se babrat postupně s několika řídícími kódy.
Za domácí úlohu si zkuste na obrazovce pomocí znaků namalovat něco jako hořící svíčku (když byly ty vánoce).
Led 022005
Pro všechny naše příklady a úkoly budeme potřebovat nějak přeložit zdrojový text do spustitelné podoby. Vzhledem k tomu, že se dnes již nepoužívá metoda programování přímo na speccy, i my se budeme učit používat PC (Pomocný Computer).
Nejprve budeme potřebovat nějaký slušný textový editor. Na Linuxu je jich spousty, pro začátek stačí Kate, Kwrite nebo obyčejný mc. Windows uživatelé musí nejprve stahnout něco normálního, notepad se dá přinejhorším použít.
Pak musíme stáhnout vlastní překladač. Tady používáme AS (http://john.ccac.rwth-aachen.de:8000/as/index.html). AS vyprodukuje soubor s binárním obsahem, takže ještě musíme mít program bin2tap (http://zeroteam.sk/utils.html).
Nakonec potřebujeme slušný emulátor, na kterém si přeložený kód vyzkoušíme. Pro Windows znám jen RealSpec a pro Linux se zdá býti slušný Fuse, ale RealSpecu nešahá ani po kolena, bohužel.
Soubory se zdrojovými texty ukládáme s příponou a80, na začátek textu vkládáme toto:
cpu z80undoc
relaxed on
První direktiva oznámí překladači, jaký je použitý jazyk (překladač umí více jazyků) a druhý umožní používat pro zápis hexa a binárních čísel něco podobného jako PROMETHEUS (toto se hodí hlavně při převodu zdrojáků z PROMETHEA do ASu):
ld hl,$25AB ;hexa číslo
ld a,%10101010 ;binární číslo
ld a,@15 ;osmičkové číslo
Jinak lze pro zápis čísel použít tyto syntaxe:
ld hl,10000 ;dekadicky
ld de,25ABh ;hexadecimálně
ld a,1001b ;binární zápis
ld b,15o ;osmičková soustava
Další odlišnost od PROMETHEA je zápis retězců:
db "Text1" ;normální text
db "Text",'a'+128 ;text s posledním invertovaným znakem
db 'A' ;pouze jeden znak
dw 65535 ;16 bitové číslo
db 255 ;8 bitové číslo
ds 16 ;definuje prostor 16 bytů
Zdrojový kód přeložíme příkazem takto:
- Linux: asl soubor.a80 -L -E soubor.err
- Windows: as soubor.a80 -L -E soubor.err
Toto vyprodukuje soubor s koncovkou .p, ze kterého je třeba vyrobit binárku:
- Linux: p2bin soubor.p -r $-$
- Windows: p2bin soubor.p -r $-$
Z binárky vyrobíme pomocí bin2tap TAPku už se zaváděcím Basicem, abychom si ušetřili práci:
- Linux i windows: bin2tap soubor.bin -a adresa_zacatku -b
Pak už jen nasměrujeme emulátor na výslednou TAPku a sledujeme výplod naší usilovné práce.
Za domácu úlohu si skúste preložiť nasledujúci text:
sum.a80:
cpu z80undoc
relaxed on
MAIN ld a,h
and 31
ld h,a
ld de,16384
ld bc,6144
ldir
ld a,191
in a,(254)
rra
jr c,MAIN
ret
Tiež si vyskúšajte zapísať čísla v rôznych číselných sústavách, zapísať chybné čísla (napríklad 16384 nahraďte 16i) alebo chybné inštrukcie (ldir zameňte za ldiruj) a sledujte chybové hlásenia.