Vývoj človíčka: třetí měsíc

Tak už se konečně dostáváme k něčemu zajímavému. Človíček už vnímá zvuky, barvy, pohyby, rozpoznává obličeje a reaguje na ně. Zkusíme se podívat, jak proběhli první tři měsíce.

V minulém článku jsem psal, že prý jsou první tři měsíce dost namáhavé. Je to asi z toho důvodu, že miminko zatím nic neumí. Potřebuje hodně teplo, v prvních dnech termoregulační systém neumí vyrobit tolik tepla. Navíc potřebuje jíst poměrně často, už po dvou hodinách se miminko budí hlady a vyžaduje potravu a přebalit do suchého. To je pro matku dost náročné v tom, že kojení trvá nějakou dobu, někdy i hodinu, pak chvilku na odříhnutí a pak taky přebalit a na chvilku spát. Teď je čas na úklid, vaření, praní, odpočinek. Bohužel miminko zatím moc nerozeznává noc a den a vyžaduje mateřské mléko i v noci. To pak není moc prostoru pro rodiče na svoje aktivity (třeba geocaching) nebo spánek.

Zajímavost: věděli jste, že děti se rodí najeděné?

U nás to naštěstí bylo v pohodě. Hned jak jsem holky přivezl z porodnice, jsem si pomyslel: „No, tak to se moc nevyspím“. Ale překvalipa už první noc. Probudila se jen 2x.Každou další noc jsem čekal, kdy bude v noci plakat a nic. V posledních asi 14 dnech, vlastně na konci čtvrtého trimestru, už malá spí celou noc v kuse. Fakt zírám.

No, ale co je ve třech měsících už zajímavé, jak začíná tento malý človíček pozorovat a vnímat svět kolem sebe. Ba co víc, už to začíná být zajímavé v tom, že už se začíná smát a dokonce už má snahu vydávat zvuky. Je to docela legrační si s takovým malým človíčkem povídat. A že opravdu reaguje a odpovídá. Dokonce ho zajímá televize a vůbec všechno, co je hodně barevné a hýbe se to.

Ale teď už začíná měsíc čtvrtý a človíček už se začíná snažit sedat. Zvedá hlavičku a je úplně vidět, že se snaží, ale ještě nemá moc síly, aby se úplně zvedl. Taky už zjistil, že má ruce a že je možné s nimi hýbat a je možné třískat do věcí v postýlce. No a ty věci jsou barevné a když se do nich bouchá, tak se hýbají a vydávají zvuky. Je to velice zábavné to sledovat, jak se snaží zkoordinovat pohyb rukou, ale moc dobře to ještě nejde.

Předchozí text vznikal v pátek večer, kdy jsem ještě netušil, co mě v následující noci čeká. Skoro všechno, co jsem tady psal o spaní rázem neplatí 🙂 Človíček měl nějaké problémy s větry a celý večer a půlku noci probrečel. Takže už vím, jak to vypadá, když se člověk nemůže vyspat a zabít to nemůže….Doufám, že to byla jen výjimka a další večery a noci budou jako posledně. Naštěstí tento „incident“ je pak vystřídán momentem, kdy se na vás človíček druhý den ráno směje jako na následující fotce:

Zajímavost: věděli jste, že všechny mimina mají modrou barvu očí?

Pokračování příště…