Sedmý a osmý měsíc miminka: chobotnice

Dlouho už jsem nic nepsal, to proto, že se od šestého měsíce se zase moc nezměnilo. Teď už človíčkovi táhne na devátý měsíc a jeho ruce se mění v chapadla chobotnice.

Po dvou dalších měsících je Zuzanka zase o kousek větší a šikovnější. Sice ještě musí chodit na cvičení, ale pokroky jsou znát. Zuzanka už se umí spolehlivě otočit ze zad na bříško a zpět. Hraje si na bříšku, otáčí se za hračkami. Už by měla umět lézt po kolenou, zatím ale zůstává na místě. A je to výhoda, mimčo je zatím na místě, nění třeba jej hlídat jak ostříž, jestli jí nehrozí nějaké nebezpečí, nebo nebezpečí nějakému nábytku nebo příslušenství. Občas jí pomáháme dávat kolínka pod sebe, chvilku se udrží, ale pak se jí kolínka rozjednou a plácne sebou na bříško.

No, ale co je zajímavé, že je zcela jasně vidět, že vnímá barvy. Máme doma taková barevná kolečka a když jí je nabídnu, vybere si kolečko s jasně oranžovou barvou. Na zdrcadle v předsíni máme barvou na sklo udělané takové malé červené srdíčko. Když jí nesu kolem toho zrdcadla, hned natahuje ruce k tomu srdíčku. Taky je to tam okolo spousta otisků malých prstíčků.

Ale co mě v poslední době dost dostává je, že Zuzku zajímá úplně všechno. Všechno vnímá, každý zvuk jí zajímá, jakmile si například zívnu, hned se musí podívat, co se děje, kdo to byl a jestli neudělá ten zvuk ještě jednou. Kdyby se jen dívala, tak je to v pohodě, ale na všechno si musí sáhnout. Horší než chobotnice. Ruce má všude, sedím u počítače, mám na hlavě sluchátka s mikrofonem a telefonuju a Zuzka na klíně a strašně jí zajímá mikrofon a kablíček a nestačím jí dávat ruce na stranu, aby mě nestrhla sluchátka z uší.

Už se taky začínají objevovat první slabiky. Človíček zjišťuje, že s pusou se dají dělat zajímavé zvuky. Nejprve se objevovali slabiky „BA“, taď je to „TA“. Docela už jen krůček k „tátovi“ 🙂

Insomnia pokračuje dále, naštěstí to není takové hrozné, jak jsem čekal. 9-ti měsíční děcko u nás doma spí celou noc s pauzou na kojení někdy kolem druhé hodniny v noci, pak už jen chvilku dopoledne a jednou odpoledne. Maximálně na hodinku, ale víc ne. Houpání v kočkárku už není tak spolehlivý způsob uspání. Spíše jí baví sedět (i když by správně neměla) a pozorovat okoli.

Stravování: už měsíc se snažíme vypustit kojení. Zuzka dostávala sunárek z lahvičky, ale vyváděla u něj jako šílená. Po měsíci naštěstí hladík zafungoval a Sunárek v ní zmizel. Krmení je ale zážitek, dítě je třeba obléknout do pláštěnky, protože půl misky sní dítě a druhou půlku má obličeji a na sobě. Takže půl misky zmizí v odpadu u umyvadla.

Můžete si i prohlédnout nějaké fotky