Včera začala Zuzanka prvně sama chodit. Docela mě překvapilo, jak se to stalo ze dne na den.
Včera jsem se vrátil domů z angličtiny a Zuzka se procházela po bytě. Do té doby uměla stát, chodit za jednu ruku, udělal sama tak 2 kroky a šla k zemi. Včera má přesně 1 rok, 3 měsíce a 1 den. Úplně mě dostalo, jak se to stalo naráz. Předpokládal jsem, že to půjde postupně, každý den krok navíc. Strašně jí to baví a dneska se doma nezastavila. Museli jsme trochu uklidit v obýváku, aby měla prostor. Každý potřebuje prostor.
Ale je v tom malý háček. Když se má jít koupat nebo jíst, tak jí jednoduše vezmu a jdu. Ale pak začne řev, že jsem jí přerušil v něčem strašně moc důležitém: chození 🙂
Každý den ráno se díváme do pusy, jestli tam není nějaký zub. Stále nic. Asi půjdeme k zubaři nechat udělat falešný. I mladší děti kolegů už jsou ozubené jak kolečka v hodinkách a naše stále nic. No, alespoň nám nekouše do věcí a nábytku, nemusíme čistit zuby a nekousne nás do prstů 🙂
K vánocům naše dítko dostalo spousty nových hraček, připadám si jako v hračkářství. Byla u nás kamarádka a naivně si myslela, že když má dítě spousty hraček, tak si dítě vystačí samo po dlouhou dobu. Jak naivní…
Zatím největší problém vidím v tom, že Zuzka neumí v noci spát. Jde spát cca v 9 večer, někdy v noci se probudí a začne hystericky vyvádět i když ví, že jsme s ní. Několikrát jsme jí nechali řvát, ale když člověk ráno vstává do práce a nechce se tam cítit jako zombie, tak to nejde vydržet. Já někdy vydržím, ale dost často chodím spát vedle. Jen málokdy se mi povede, že se vzbudím ve své posteli. Už se vážně těším, až tohle bude Zuzka umět.
Tak to by pro dnešek stačilo. Příště snad už budu psát o tom, jak rostou zoubky nebo o tom, jak dítě umí krásně spát celou noc. Jak já bych spal…
3 komentáre na “První krůčky”
Je nám líto, ale formulář pro přidávání komentářů je momentálně uzavřen.
Gratuluju Zuzce k chozeni! Je to velky krok v zivote lidskem, dalsi podobny bude az ridicak 🙂
No vida, tohle si pamatuju, pro sichra jsem vsechno natocil. Vzdycky tapal nejenom se mnou za ruce dopredu, x-krat jsem ho pustil a jednou to proste udrzel, hned se rozjel a presel mistnost. To je takovej okamzik hodne velky radosti 🙂 S tima zubama teda nevim, uz by mely bejt, pac jinak to kasickama neuzivis, snad nedre rohlik dasnickama ? Ten nocni rev a kozikozikozi ci pozdeji "mlicak" se prave rapidne utlumil, ze mama zavrela nadobro okynko tyhle jidelny a je klid, dokonce i odpoledne spi i dve hodinky, coz s mlicakem tak hodku – je to tak lepsi, aspon se da neco stihnout na copitaci 🙂 Tak hodne stesti, my uz mame peknej pixelart na zdi 🙂
gratuluju zuzance k důležitému umění 🙂 u nás to bylo obdobné, taky na rychlo. nejdříve to tak bylo s lezením po čtyřech. emma se celý dny jen válela, ani plazit se jí nechtělo 🙂 jedhono dne se ráno po probuzení hned v postýlce otočila na všechny čtyři a od té doby jsme na ní teprve museli dávat pozor. no a s tím chozením to bylo to samé. už se snažila chodit, to jo, ale pořád se něčeho přidržovala. a najednou se pustila začala prostě chodit. nebo spíš běhat, takže chodit vlastně neumíme dodnes 🙂