Čvc 202010
 

Povím vam příběh, založené na skutečné události, bylo by škoda nechat si jej jen pro sebe.

Na Shucon a jiné akce, kde je potřeba stan, si naše rodina pořídila nový stan. LOAP Malm4 pro 4 osoby. Chtěl bych vidět zástupce LOAPu, jak tam narvou 4 lidi. Základna ložnice má 2×2 metry, tj. 50 cm šířky na jednoho. No, nesmysl. Pro 2 pohoda, pro 3 možná. Nicméně zkušebně jsme stan rozložili u nás doma a moje drahá manželka, Alena, vyrostlá na dětských táborech pro skauty, zatoužila strávit pár dní pod stanem.

Po Shuconu jsme začali hned plánovat. Kam, jak, kam dáme mládě na víkend a tak. Nakonec jsem vybral Sycherák, kemp 35 km od mého rodiště, kam jsme pár let jezdili stanovat s našimi jako děti. Bylo to tam prima, tak proč by se mělo něco měnit. Navíc v omezeném čase o víkendu je škoda jej strávit na cestách. Zuzka šla do opatrování a rozmazlování prarodičům do Domažlic a my vyrazili směr Tachov. Sycherák je kousek od Tachova. Cestu znám dobře, ale jako geek, který stráví víkend bez počítače jsem se nechal navigovat navigací. Však od čeho jí mám, že? Navigace spočetla trasu jinou, než kterou znám, důvěřoval jsem jí.

Na místo kempu jsme dojeli bez problémů. Slunce svítilo, jako by svítilo poslední den, horko bylo, těšil jsem do rybníka jako nikdy předtím. Na můj dotaz, jestli nás ubytují, paní recepční protáhla obličej, ale po ujištění, že jen pod stan, bylo vše v pořádku. Jako dítě pamatuji, že kdo na Sycherák přijel pozdě, už neměl místo. Nyní je situace jiná. Všude plno místa, stačilo si jen vybrat. Blíž k rybníku? Nebo blíž k sociálnímu zázemí, když budeme v noci potřebovat? To už je jedno. Místa bylo habaděj. Zakempili jsme, rozložili stan, zatloukli kolíky (ze zkušenosti vím, že kladívko je zapotřebí), nafoukli matraci. Ke správnému kempení nesmí chybět buřty na ohni. Vyrazli jsme na dřevo. Opět zapátrám v paměti a lovím, že když byl Sycherák narvaný, pro dřevo se muselo hluboko do lesa. My zavítali jen kousek na kraj a klacíků bylo dost. První zjištěný nedostatek: nemáme talíř ani tácek na odložení pečeného buřtíka. Zakoupený langoš a pivo tento problém hravě vyřešilo.
Pivo v tom horku jen zasyčelo, zbyl jen prázdný kelímek. Zbytek večera probíhal poměrně v poklidu, byli jsme se vykoupat a pak někam za zábavou. Kousek vedle hrála živá muzika a byla zábava. Dali jsme si několik piv, byli vynikající. Mimochodem, plzeňský Gambrinus vyrábí 11° a je fakt dobrá. Na kutě jsme šli kolem jedné hodiny. Noc byla teplá, takže spacák ani nebylo potřeba.

Jakou velkou chybu jsme udělali, když jsme se pořádně nepodívali na kvalitní předpověď. V noci kolem půl páté nás vzbudila bouřka a neskutečná vichřice. Zdravý rozum hlásil sbalit věci a nastěhovat se do auta. V rychlosti a v ospalosti jsem naházel nějaké věci do tašky a zdrhnuli jsme zbaběle do auta. Všiml jsem si, že jsme nebyli sami, co opustili plátěný přístřešek a nastěhovali se do plechového miláčka. Předtím jsem ještě stan rozložil, aby ho vichřice nevzala někam na výlet, nebo nezničila. Byla tak silná, že se opřela i do kontejnerů s odpadky a jezdila s nimi po kempu. Neměl jsem odvahu ani sílu ten kontejner chytat, asi bych jej stejně nechytil. Netuším, jak to dopadlo, ale asi nikoho nezranil, sanitku jsem neviděl a nikdo nic neříkal.

Po hodině, kdy vichřice zuřivě cloumala autem a my nespali, se vichřice uklidnila. Pak jsme byli stan opět postavit, aby alespoň trochu chránil věci, které jsme ve stanu zapomněli. To už bylo stejně zbytečné. Nicméně stan jsme postavili, pořád pršelo, oba jsme měli na sobě mokré úplně všechno. Ali vzala za kliku auta, auto řeklo „nene“ a na důkaz svého tvrzení se zamknulo. Samozřejmě s klíčky a telefonem uvnitř. Na jedněch dveří nefunguje centrál. Zkusíme i ty. Bohužel předtím, než jsme šli spát, jsem zamknul i tyhle dveře. Dopr… a spousty jiných nadávek padlo, než jsem si trochu ulevil. Co teď? Několik možností: poprosit někoho, abych zavolal mami, která má klíč na odemykání. Další možnost byla vysklít nějaké okénko u zadních dveří. Na předních dveřích byla malá škvírka, abychom mohli v autě dýchat. Kdepak, ani takto to nepůjde. Poslední možnost byla využít zkušenost, kterou mi ukázal kolega z práce. Otevřít auto provázkem. Nejbližší provázek byl
od stanu. Zdál se mi trochu tlustý, ale musel jsem to zkusit. Po několika pokusech vyrobit smyčku se to povedlo a my byli zpátky v autě. Pak už jen ze sebe shodit mokré věci a pokusit se dospat zbytek noci a zbytek alkoholu.

Ráno pak celý kemp sčítal škody. Jeden ulomený strom a spousty mokrých věcí. U nás bylo spousty mokrých věcí, které jsme nechali ve stanu nebo měli na sobě. Ale hlavně nepřežil telefon HTC Kaiser, který se válel displejem ve vodě. Ve stanu jsem ještě zapomněl foťák, který naštěstí přežil, protože byl v pouzdře, které hodně vody nasálo. Zbytek věcí jsme dosušili přes sobotu. Večer pak začalo pršet znova, ale už bez vichru, takže pak už to bylo v pohodě. Seděli jsme ve stanu, hráli prší, popíjeli pivo z PETky. Stan už nepustil ani kapku vody, takže jsme se i vyspali bez žádných dalších následků.

Co z toho plyne? Podívat se na kvalitní předpověď a vzít si příště talíř. Rozhodně zase někam pojedeme, třeba z toho bude zase nějaký článek.

  5 komentářů na “Jak jsme byli kempovat”

  1. Tímto děkuji Standovi Švandrlíkovi, že mě naučil odemykat moje vlastní auto.

  2. Mozno bola chyba ten stan rozkladat. Z mojich skusenosti moderny dvojplastovy stan, ak je dobre ukotveny vsetkymi kolikmi, prezije bez ujmy aj orkan.

  3. Len by som dodal ze moderny kvalitnejsi stan vydrzi bez ujmy.Okrem toho by ta vyrica dvoch ludi dufam neuniesla 😉

  4. Vichrice nektere koliky uplne vytrhala, nektere byly ohnute a to byly zatlucene kladivkem. Holt hlinik nevydrzi tolik, co zelezo.

  5. No proste kdyz se dari tak se dari… Hlavne ze jste Vy bez ujmy, vzdyt stacilo zaparkovat pod tim stromem a mohli jste mit ulomene vetve i v aute.

    A to by uz nebylo gud lag.

 Zanechat komentář

Můžete používat tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.