Desátý měsíc: Zuzko!

Desátý měsíc se kvapem blíží a dal by se charakterizovat zvoláním pátým pádem: Zuzko!

Začneme ale postupně. Všímáme si, jak je dítě zvědavé. Všechno ho zajímá, všechno vezme do ruky, všechno ochutná a hlavně, všechno, jenom ne to, co je pro ni určené. Všimli jsme si, že strašně miluje znělku Večerníčka. Když je někde na podložce a hraje si, tak jakmile běží Večerníček, všechno jí odpadne od rukou a upřeně se dívá na televizi a celou dobu s otevřenou pusou. Večerníček samotný už jí nezajímá. Potom je to ještě šťastných sedet před sedmou a některé znělky, které uvádí reklamní blok na Primě.

Nikdy se nedá říci, ve kterém měsíci by měly dítěti narůst zoubky. Některé děti se dokonce se zoubky rodí, některým mléčné zuby vyrazí až v roce. Zuzanka zatím zoubky nemá. Jedno je ale jisté, dásně musí být červené a pak se brzo začnou „klubat“ první raťafáky, ostré jako jehličky. Mléčné zuby jsou pak předlohou pro tvorbu trvalých zubů a jejich předčasná ztráta může vážně ovlivnit prořezávání a srovnání trvalých zubů.

Podobné to je s motorickými schopnostmi. Dítě už má v rukou docela sílu, takže když vás chytne za vlasy nebo za kůži, tak už to pěkně bolí. Pak přichází ono slovo v rozzlobeném tónu: Zuzko! Některé děti v desátém měsíci se už staví na nohy, lezení po kolenou už zvládají. Naše miminko je zatím poměrně imobilní, na kolena se teprve staví a „péruje“, otáčí se, takže když jí položím na podložku, najdu jí maximálně metr od původního místa jak ocucává nohu od stolu. To je jistá výhoda, rodič (tedy já) nemusí pořád být ve střehu. Přiznám se ale, že už se stalo, že mi spadla z postele. Měl jsem jí na posteli a dělal jsem něco na počítači. Byla poměrně daleko od kraje postele, ale za pár minut se několikrát přetočila a pak spadla. Ozvala se rána, ale naštěstí se nic nestalo, kromě toho, že jí asi chvilku bolela hlava a musel jsem asi 10 minut chlácholit. Pak už bylo vše dobré.

Uspávání je kapitola sama pro sebe. Desetiměsíční mimčo už spí 3x denně. Jednou je to hlavní noční spánek, ovšem přerušený hladíkem na sunar někdy kolem jedné v noci. Sám zatím neznám ten správný grif na uspávání. Jednou se mi podařilo uspat houpáním, podruhé zase hned po sunaru. Jo a ještě, kdysi se v noci a nad ránem budila s takovým lehkým pofňukáváním a dnes je to téměř hysterický řev. Kde nám vyměnili naše hodné miminko?

Konec kojení. S koncem devátého měsíce skončilo kojení. Úplně. Už od šestého měsíce začaly příkrmy, prvně mrkev, později brambory, zelenina, maso. Bramboráky zatím ne, ale ta doba nastane 🙂 Striktně od 3.6. už nedostává mateřské mléko a snáší to podle mě docela dobře. Večer dostane kaši a pak na noc ještě lahev Sunaru a je to. Dneska jsem zrovna uspával já a docela to bylo v pohodě (článek vzniká postupně), ale počítám, že se v noci probudí. Ale to už není na mě.

Jinak se už těším na Shucon. Mamka by si Shucon taky zasloužila (ještě víc než já), ale zatím to nepůjde. Za pár let ale pojedeme všichni na pár dní. Ať taky dítě pozná, co je HZTS.

příště: kdo ví?