Ahoj všichni v novém roce. Jistě už netrpělivě čekáte další díl z deníku šíleného otce. Tak tady je. Dneska si povíme pár vět na téma „kecka“. Co tím myslím? Myslím tím, že dítě ve věku 5-6 let má už poměrně bohatou slovní zásobu a nebojí se používat.
Nikde na internetu jsem nenašel jakou vlastně slovní zásobu má dítě ve věku 5-6 let. Fakt je, že jsem ani moc nehledal, protože doma máme praktickou ukázku. A někdy to skutečně stojí za to. Nevím jak ostatní děti, ale když to poslouchám ráno ve školce, tak je to asi stejné všude. Zuzka ráno otevře pusu a mele pantem až do úplného vyčerpání (rodičů). Jediný moment, kdy na chvíli zavře pusu je, když se napije. Bohužel nezaře pusu ani při čistění zubů nebo při jídle. A při jídle je to nejhorší. Pak totiž nic nesní a později hlásí, že má hlad (na sušenku). No ale jsou to skutečně perly, co to naše dítě někdy vypouští z pusy. Kdybych za ní chodil s notesem a zapisoval, budu jich potřeboval hodně. Zkusím zde popsat několik hlášek, které si pamatuji. Některé z nich vychází ze situace a je možné, že se mi nepodaří ji přesně popsat.
Příklad 1: Byli jsme v létě v chatce u Mácháče. Je to tam spousty atrakcí i pro děti. V jednom místě měli stanovitě poníci pro projížďky pro děti a bylo tam od nich trochu „naděláno“. Když jsme tam šli okolo, poníci tam už dávno nebyli, ale Zuzka pokaždé prohlásila: „Tady voní něco jako koně„.
Příklad 2: Alča bere do ruky lahev s vodou a chystá se napít. Zuzka se zeptá: „Ty se napiješ?“
Příklad 3: Mezi svátky jsme doma a Zuzka pořád v noci chodí k nám do postele. Ráno v osm se budíme a Zuzka prohlásí: „To jsem se to ale dobře vyspala„.
Jsme takdy učastníci tvorby nových slov. Když je něco mokré, tak se to stane tak, že se to omokruje. Či: jeden kůn, dva kůně.
Nedávno se naučila správně vyslovovat dvě nejtěžší písmena R a Ř. Sama, bez žádných logopedických triků. Je to na to právem pyšná. Takové Ř, jak drnčí u ní v puse je radost poslouchat. Občas jí řeknu, ať nám ho řekne a to se pak naparuje jako páv.
No jo, mluvit, to by jí šlo, ale aby se sama oblékla, to ne. Ani pod pohrůžkou výprasku nebo jiné odměny. A to, prosím, se ve školce obléká sama. No ale zjistili jsme, že to není ojedinělý případ.